V tokijské zoologické zahradě Tama uhynuly během několika dnů tři lvice a veterinář má podle jejího vedení podezření na úpal. Zařízení úmrtí oznámilo v úterý poté, co od poloviny července zaznamenalo zdravotní potíže u deseti ze svých 16 lvů. Projevovaly se hlavně nechutenstvím, únavou a nižší aktivitou; u některých zvířat se stav zhoršil až k neschopnosti stát či ztrátě vědomí. Několik lvů zůstává v péči veterinářů a celý lví výběh je pro návštěvníky uzavřen. Teploty v částech Japonska přitom v posledních týdnech dosáhly 40 stupňů Celsia.
- Jedna lvice uhynula v pátek, druhá v neděli a třetí v úterý.
- Zdravotní potíže se od poloviny července objevily u deseti ze 16 lvů.
- Zoo uzavřela celý lví výběh a posiluje chlazení i větrání.
Po náhlém nástupu veder onemocnělo deset lvů
U uhynulých lvic veterinář pozoroval dehydrataci a selhání více orgánů. Právě na základě těchto příznaků považuje za pravděpodobnou příčinu úpal, definitivní závěr však zoo neoznámila.
Podle její mluvčí přišlo letošní horko náhle po skončení období dešťů na konci července. Problémem není pouze samotná teplota, ale také vysoká vlhkost. Ta ztěžuje odvádění tělesného tepla odpařováním a může tepelnou zátěž dále zvyšovat.
Případ ukazuje, že ani původ druhu z teplého podnebí automaticky neznamená odolnost vůči kombinaci vysoké teploty a vlhkého vzduchu.
Lvi jsou přizpůsobeni horku v suchém africkém prostředí, zatímco japonské léto má podle zoo jiné podmínky.
Vedra zasáhla zvířata i obyvatele Japonska
Japonské úřady začaly pro účely veřejných opatření používat označení „krutě horký den“ pro situace s teplotami kolem 40 stupňů Celsia. Nejvyšší zaznamenaná teplota v zemi činila 41,8 stupně a naměřena byla 5. srpna 2025 ve městě Isesaki severně od Tokia.
Rozsah tepelné zátěže dokládají také údaje o obyvatelích. Mezi 20. a 26. červencem bylo kvůli úpalu převezeno do nemocnic téměř 18 600 lidí, přičemž 45 z nich bylo po příjezdu prohlášeno za mrtvé. Japonsko zaznamenává přibližně 1 300 úmrtí souvisejících s horkem ročně a do roku 2030 chce tento počet snížit na polovinu.
Úhyn lvic tak není izolovaným problémem jednoho výběhu, ale varováním před praktickými dopady podmínek, které současně zatěžují lidi i chovaná zvířata.
Vědci podle agentury AFP spojují rostoucí četnost a intenzitu extrémních veder v Japonsku i jinde s změnou klimatu způsobenou lidskou činností. To znamená, že instituce pečující o zvířata musejí počítat nejen s krátkodobým ochlazením, ale také s úpravami provozu pro období vysoké tepelné zátěže.
Zoo přidává ventilaci, vodu i lokální klimatizaci
Chovatelé nyní častěji rozprašují vodu, zlepšují větrání a instalují lokální klimatizační jednotky. Několik lvů se nadále léčí a expozice zůstává uzavřená.
Pro návštěvníky to znamená, že lvy zatím neuvidí. Další postup bude záviset především na zdravotním stavu zbývajících zvířat a na tom, zda zesílená opatření dokážou jejich tepelnou zátěž omezit.
