Pro českou i širší evropskou debatu o změně klimatu je důležité vědět, nakolik lze spoléhat na tropické lesy jako úložiště uhlíku. Nová syntéza zveřejněná v roce 2026 v časopise New Phytologist však ukazuje, že jejich produktivitu a množství uhlíku nelze jednoduše odvodit z úrodnosti půdy. Michelle Y. Wong a její kolegové shrnuli dosavadní poznatky a sestavili plán dalšího výzkumu. Zásadní překážkou je už to, že vědci úrodnost napříč tropickými oblastmi neměří ani nevymezují jednotným způsobem.
- Tropické lesy uchovávají přibližně 50 až 60 procent světového uhlíku v biomase.
- Na společné práci se podílelo více než 20 odborníků z různých částí světa.
- Vyšší úrodnost podle dřívějších studií podporuje růst rostlin, nikoli však nutně celkové množství biomasy.
- Výsledkem je přehled mezer v poznání a plán výzkumu vztahů mezi půdou, produktivitou a odumíráním stromů.
Zemědělské pojetí úrodnosti v lese nestačí
Úrodnost půdy obecně vyjadřuje její schopnost podporovat růst rostlin dodáváním nezbytných zdrojů, především živin. Tento pojem pochází ze zemědělství, kde může rozbor půdy pomoci určit, jaké hnojivo a v jakém množství plodina potřebuje.
Lesní ekosystém je ale složitější. Tvoří jej více rostlinných druhů s rozdílnými požadavky a mnohem delším životním cyklem. Růst navíc mohou omezovat různé prvky a dostupnost živin pro rostliny se obtížně měří. Přidání živin proto v lese nemusí vyvolat stejnou produkční odezvu jako na poli.
To znamená, že údaj označený jako úrodnost půdy nelze bez dalšího použít jako přímý ukazatel zdraví lesa nebo jeho schopnosti zadržovat uhlík.
Rychlejší růst nemusí znamenat více uloženého uhlíku
Tropické lesy se často nacházejí na silně zvětralých půdách chudých na živiny. Nabízí se proto předpoklad, že právě úrodnost bude určovat množství uhlíku v jejich biomase. Dosavadní poznatky však podle syntézy ukazují složitější obraz: úrodnější podmínky soustavně podporují růst rostlin, ale neprojevují se stejně jednoznačně v množství biomasy.
Některé dřívější studie navíc zjistily vyšší úmrtnost stromů na úrodnějších půdách. Mechanismus, který by tuto souvislost vysvětloval, ale zatím není jasný. Jde tedy o pozorovanou vazbu, nikoli o prokázaný jednoduchý vztah příčiny a následku.
Pro hodnocení uhlíkové bilance je podstatný rozdíl mezi tím, jak rychle stromy přirůstají, a tím, kolik uhlíku v lese nakonec dlouhodobě zůstane.
Vědci chtějí sjednotit definice i měření
Tým původně usiloval o lepší pochopení toho, jak globální změny ovlivní koloběh uhlíku prostřednictvím půdní úrodnosti. Během společné práce ale dospěl k závěru, že nejprve musí výzkum přesněji popsat základní vztahy mezi úrodností, produktivitou a úmrtností stromů.
Rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, klimatický stres a změny využívání půdy mění dostupnost živin i reakce lesů. Pokud však jednotlivé projekty používají odlišné definice a metody, výsledky z různých tropických oblastí se obtížně porovnávají.
Autoři proto upozorňují na potřebu výzkumných sítí, které budou stejné veličiny měřit konzistentně na více lokalitách. Mezi otevřené otázky patří vliv půdy na odumírání stromů, rozdělení uhlíku mezi nadzemní a podzemní části, proměny druhového složení podél půdních gradientů a samotná definice úrodnosti. Pro klimatické modely by přesnější odpovědi znamenaly spolehlivější odhad toho, jak se tropické lesy mohou měnit.
Považujete za důležitější sjednotit měření půdy, nebo rozšířit dlouhodobé sledování tropických lesů? Podělte se o svůj názor.
