Britský obrat k regionům může být důležitý také pro české módní značky a obchodníky, kteří sledují podmínky na britském trhu. Nový premiér Andy Burnham během prvních devíti dnů ve funkci slíbil decentralizovat podnikání, podpořit regionální výrobu a malé firmy a nastartovat „renesanci“ tradičních obchodních ulic. Jeho první kroky však zatím zvýhodnily především hudební kluby, hospody a gastronomii. Módní sektor proto čeká, zda se premiérova regionální politika promění také v nižší náklady a lepší podmínky pro nezávislé prodejce, výrobce a návrháře mimo Londýn.
- Andy Burnham je prvním poslancem Labouristické a družstevní strany, který se stal britským premiérem.
- V roce 2025 zavřelo na britských obchodních ulicích 17 000 prodejen.
- Burnham snížil podnikatelské sazby pro hudební kluby, hospody a gastronomii, módní obchody ale stejnou pomoc zatím nedostaly.
Obchodní ulice mají oživit regionální ekonomiku
Pojem „high street“ označuje v Británii tradiční městskou obchodní třídu, kde vedle velkých řetězců působí menší prodejny, služby a gastronomické podniky. Burnham z jejich obnovy udělal jednu z viditelných součástí svých prvních vystoupení. Po zvolení poslancem za Makerfield se na konci června v manchesterském People’s History Museum ptal, zda by se obchodní ulice neměly stát novým symbolem britské renesance.
Výchozí situace je podle oborových organizací obtížná. Britská asociace nezávislých maloobchodníků uvádí, že během roku 2025 zavřelo 17 000 obchodů a podnikatelské sazby se proti roku 2024 zdvojnásobily. British Retail Consortium zase eviduje ztrátu 400 000 pracovních míst v maloobchodu za poslední desetiletí.
Pro nezávislou módu bude rozhodující, zda se obecný příslib obnovy center měst promění v konkrétní úlevy také pro prodejny oděvů.
Business rates jsou britskou daní spojenou s užíváním nebytových nemovitostí, takže přímo ovlivňují pevné náklady kamenných obchodů. Andrew Goodacre, šéf British Independent Retailers Association, označuje módu za nejslabší sektor obchodních ulic a požaduje reformu těchto sazeb i prověření pravidel pro dovoz levného zboží s nízkou hodnotou.
Retailová konzultantka Mary Portas zdůrazňuje význam menších prodejců a sdílených prostorů, v nichž se několik podnikatelů dělí o nájem i provoz. Průzkum její agentury We Are Portas a Snapchatu zjistil, že 51 procent příslušníků generace Z dává přednost fyzickému nakupování v prodejně, zatímco 35 procent preferuje okamžitý nákup on-line.
Módní průmysl žádá podporu i mimo Londýn
Předseda British Fashion Council David Pemsel v otevřeném dopise z počátku července připomněl, že britská móda podporuje 67,5 miliardy liber hrubé přidané hodnoty, tedy přibližně dva biliony korun. Organizace zároveň prosazuje návrh Fashion Britain, který má rozšířit příležitosti mimo hlavní město.
Její generální ředitelka Laura Weir upozorňuje, že účast v módním průmyslu byla příliš dlouho soustředěna do malého počtu míst. Záměrem je, aby návrháři nemuseli sídlit v Londýně ani absolvovat tamní školy, chtějí-li uspět.
Regionální rozdíl se netýká pouze podnikání. Institute for Public Policy Research North vyčíslil mezeru ve financování umění a kultury mezi severem a jihem země v roce 2025 na 450 milionů liber, zhruba 13 miliard korun.
Pokud Burnham skutečně přesune investice k regionálním výrobcům a malým obchodům, znamenalo by to širší základnu pro britské značky, nikoli automatickou pomoc pouze londýnským firmám.
Pro české podniky je britská debata relevantní jako příklad toho, jak mohou daně z provozoven, podpora místní výroby a dostupnost kamenných prodejních míst společně ovlivňovat vstup menších značek na trh. Případná britská opatření by však bylo nutné posuzovat podle jejich konkrétní podoby; samotný politický slib ještě náklady obchodníků nemění.
Družstevní zázemí odlišuje Burnhama od předchůdců
Burnham je prvním premiérem z řad poslanců Labouristické a družstevní strany. Družstevní hnutí orientované na pracující čekalo na zastoupení v Downing Street déle než století. V kabinetu je celkem sedm politiků se stejným stranickým označením, včetně zástupkyně vůdce Lucy Powellové, ministra obchodu Jonathana Reynoldse a ministryně energetiky Miatty Fahnbullehové.
Toto personální zastoupení znamená, že Burnhamova rétorika o komunitách, malých firmách a decentralizaci má spojence uvnitř vlády. Nezaručuje však, že požadavky módního a maloobchodního sektoru získají přednost před ostatními oblastmi ekonomiky.
Pozornost přitahuje i premiérův styl, označovaný jako „Andycore“ či „manchesterské oblečení“. Módní kritička The New York Times Vanessa Friedmanová považuje za záměrné, že Burnham nosí také značky vyráběné v Manchesteru, například Private White V.C. Podle ní „opravdu rozumí tomu, jak oblečením formovat názory“. Teprve další vládní rozhodnutí ale ukážou, zda se tato symbolika spojí i s praktickou podporou britské módy.
Měla by obnova obchodních ulic stát hlavně na nezávislých prodejnách, nebo se bez velkých řetězců neobejde? Napište, který přístup by podle vás fungoval i v českých městech.
