Velké umělecké festivaly mohou podpořit ostrovní komunity, dlouhodobý přínos však podle nové studie závisí na tom, zda pořadatelé respektují jejich omezené zdroje a sociální hranice. Výzkumník Meng Qu z Hiroshima University deset let sledoval tři ročníky festivalu Setouchi Triennale v japonském Vnitřním moři Setouchi. Akce se koná jednou za tři roky, trvá přibližně 100 dnů a zahrnuje 12 ostrovů i několik pobřežních oblastí. Výsledky vyšly 30. dubna 2026 v časopise Journal of Marine and Island Cultures.
- Studie vychází z desetiletého terénního výzkumu tří ročníků Setouchi Triennale.
- Dotazníkové šetření zahrnulo 128 malých podniků působících v cestovním ruchu.
- Výzkum se zaměřil na ostrovy Naoshima, Teshima, Inujima, Ogijima a Megijima, přičemž Shodoshima sloužila jako srovnávací lokalita.
- Podle studie musí dlouhodobá obnova vycházet také z aktivit samotných komunit, nejen z návštěvnické vlny.
Festival přináší silný, ale časově omezený impulz
Setouchi Triennale má přispívat k oživení ostrovů, které se potýkají s úbytkem obyvatel a jejich odchodem. Během konání akce podporuje návštěvnost i místní ekonomiku, podstatně obtížnější je však posoudit, zda tento efekt přetrvává také mezi jednotlivými ročníky.
Podobné akce patří k takzvanému přerušovanému cestovnímu ruchu. Návštěvníci přijíždějí v době festivalu, po jeho skončení však jejich počet výrazně klesá. U vzdálených ostrovních komunit tento rozdíl dále prohlubuje jejich izolovanost a obtížnější dostupnost mimo hlavní událost.
Samotný příliv turistů během 100 festivalových dnů proto podle studie nelze zaměňovat za trvalou obnovu místní komunity.
Qu zkoumal, jak obyvatelé a podnikatelé zvládají kontrast mezi krátkým obdobím zvýšeného zájmu a dlouhou přestávkou do dalšího ročníku. Vedle dotazníků mezi 128 malými podniky využil rozhovory s jejich zástupci i s dalšími členy komunit a následné doplňující rozhovory.
Dlouhodobý přínos závisí na únosnosti komunit
Analýza ukázala, že kulturní energie festivalu se může proměnit v udržitelnější přínos pouze tehdy, pokud se do rozhodování promítnou sociální a ekonomické náklady i strukturální zranitelnost jednotlivých ostrovů. Podle Qua mohou odolnost posílit místní podnikatelské iniciativy a hlubší vztahy mezi návštěvníky a obyvateli.
Podmínkou je ale rovnováha mezi festivalovou atmosférou a tím, co je komunita schopna zvládnout. To znamená, že úspěch nelze měřit pouze počtem návštěvníků nebo krátkodobou ekonomickou aktivitou. Výzkumník zdůrazňuje také přiměřenou míru kontaktu a prostorovou spravedlnost, tedy zohlednění toho, jak se přínosy a zátěž rozdělují mezi různé ostrovy a jejich obyvatele.
Pro pořadatele to znamená, že větší návštěvnost nemusí být sama o sobě nejvhodnějším měřítkem úspěchu.
Hodnocení má sledovat celé souostroví, ne jediný ostrov
Dřívější výzkumy dopadů festivalu se soustředily na Shodoshimu, největší a ekonomicky nejvýhodněji postavenou z daných lokalit. Nová práce proto zahrnula dalších pět hlavních míst a Shodoshimu využila jako srovnávací bod.
Qu z toho vyvozuje, že podobné projekty je vhodné posuzovat z perspektivy celého souostroví. Jeden ostrov totiž nemusí představovat ostatní komunity, které mají odlišné možnosti a limity. Studie založená na dotaznících a rozhovorech zároveň nepředstavuje univerzální návod pro každý festival, ale ukazuje mechanismy, které je při plánování potřeba zvažovat.
Pro české obce a regiony pořádající kulturní akce je podstatný obecnější závěr: krátkodobě plná ubytování či zvýšený zájem návštěvníků ještě samy nedokládají dlouhodobou obnovu místa. Přenos japonských zjištění do českého prostředí by vyžadoval zohlednění místních podmínek, princip zapojení komunity a respektování její únosnosti je však relevantní i mimo ostrovy.
Měly by obce při hodnocení kulturních festivalů dávat větší váhu potřebám místních než počtu návštěvníků? Podělte se o svůj pohled.
