Válka v Íránu, pokračující ruská válka na Ukrajině a sílící El Niño vytvářejí souběžný tlak na světové dodávky potravin a energie. Íránský konflikt, který vypukl na konci února, narušil katarské dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) a zdražil energii i hnojiva; válka na Ukrajině dál ohrožuje přístavy a zemědělskou půdu významného vývozního regionu. Do toho se v Pacifiku zesiluje El Niño, jež může přinést sucho či záplavy do klíčových pěstitelských oblastí. Evropa a část Asie proto po rekordních vedrech hledí k zimě s obavami z nedostatku plynu a růstu cen.
- NOAA odhaduje na 63 procent pravděpodobnost, že letošní El Niño bude velmi silné.
- Evropské zásobníky plynu byly na konci července naplněné jen mírně nad 50 procent.
- Potraviny jsou podle indexu FAO téměř o 20 procent levnější než na vrcholu v roce 2022.
- Akutnímu hladu čelí podle OSN 266 milionů lidí, u více než poloviny je příčinou konflikt.
Odolnou produkci dál zatěžuje válka na Ukrajině
Prvním dlouhodobým zdrojem nejistoty zůstává ruská válka na Ukrajině. Opakované útoky na přístavy a zemědělskou půdu dál ohrožují oblast, která patří mezi významné světové vývozce obilí.
Globální zemědělství však dosud vykazovalo značnou odolnost. Loňská sklizeň obilí byla podle zdrojů největší v historii a letošní má být druhá největší. Pomohlo rozšíření obdělávané plochy, příznivé počasí a vyšší výnosy z jednotlivých akrů.
Velká celosvětová sklizeň sama o sobě hlad neřeší: rozhodující je také to, zda se potraviny dostanou k lidem v oblastech zasažených válkou.
Právě distribuce zůstává zásadním problémem. Konflikty ničí místní zdroje potravin, poškozují infrastrukturu, vysídlují obyvatele a omezují humanitární přístup. Nejhorší situace se soustřeďuje mimo jiné v Demokratické republice Kongo, Súdánu a Jemenu.
Íránský konflikt zasáhl plyn i dodávky hnojiv
Další tlak přišel na konci února, kdy vypukla válka v Íránu. Konflikt sice nenarušil předchozí zimní sezonu, ale poškození infrastruktury pro LNG v Kataru a převážně uzavřený Hormuzský průliv nyní komplikují doplňování zásob v Evropě a Asii. Katarské dodávky se podle zdroje pravděpodobně nepodaří plně obnovit před koncem roku 2027.
Hormuzský průliv je důležitý také pro zemědělství, protože jím běžně prochází přibližně třetina světových hnojiv. Někteří farmáři už za ně platí podstatně více, odkládají nákupy nebo přecházejí k plodinám s nižšími nároky. Pokud by nakonec hnojiv použili méně, mohly by se snížit výnosy příští sklizně.
Trh s LNG funguje globálně: zkapalněný plyn lze přepravovat tankery tam, kde kupující nabídne výhodnější cenu. Omezený počet dostupných nákladů proto staví evropské, asijské a severoafrické dovozce do přímé soutěže.
El Niño nyní ohrožuje rýži a další úrodu
V Pacifiku mezitím zesiluje El Niño, které mění rozložení srážek a teplot po světě. Světová banka varovala, že v postižených oblastech by mohlo snížit produkci rýže o 20 až 50 procent. FAO vidí nejvyšší rizika v africkém Sahelu, jižní Africe, jihovýchodní Asii a Suchém koridoru Střední Ameriky; v některých z těchto regionů přesahuje pravděpodobnost sucha v příštích měsících 50 procent.
Obavy se týkají také Indie, kde El Niño může oslabit a zpomalit monzun důležitý pro sázení rýže. V červnu tam podle místních médií spadlo přibližně o 40 procent méně srážek, než je běžné. Indie produkuje téměř třetinu světové rýže, většinu však spotřebuje doma.
Do listopadu mají evropské zásobníky zůstat pod cílem
S příchodem zimy vzroste poptávka po plynu pro vytápění. Wood Mackenzie v nejlepším scénáři očekává, že Evropa do listopadu naplní zásobníky na 75 procent, ačkoli by v té době měly dosahovat alespoň 90 procent. Omezená nabídka LNG by mohla přimět Evropu, část Asie a Egypt k přeplácení jednotlivých zásilek.
Napětí je už viditelné v cenách: evropské spotové ceny plynu během jednoho týdne vzrostly téměř o 26 procent a byly více než 50 procent nad červnovým minimem. Evropský referenční plyn stál více než sedminásobek americké ceny.
V potravinách bude klíčové, zda se rizika sejdou současně. JP Morgan odhaduje, že kombinace velmi silného El Niña a ropy za 100 amerických dolarů za barel by mohla přidat k potravinové inflaci až 1,5 procentního bodu. Pokud by zároveň došlo k blokádě ukrajinského obilí, dalšímu zdražení ropy a slabší úrodě, největší dopad by podle banky pocítily rozvíjející se trhy.































