Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku a jejím většinovým vlastníkem je stát, který přes ministerstvo financí drží přibližně 70 procent akcií. Za první tři čtvrtletí letošního roku vykázala čistý zisk 26,6 miliardy korun, meziročně o 24 procent vyšší. Podle výsledků zveřejněných ve čtvrtek růstu pomohl především konec výběru daně z neočekávaných zisků, známé jako windfall tax. Provozní hospodaření se naopak zhoršilo. Vedení zároveň zvýšilo celoroční výhled čistého zisku na 34 až 37 miliard korun po dokončení prodeje podílu ve slovenské společnosti JESS.
- Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je klíčový pro dividendu, stoupl o 19 procent na 26,3 miliardy korun.
- Provozní zisk před odpisy, úroky a zdaněním EBITDA klesl o 17 procent na 86,1 miliardy korun.
- Prodej 49procentního podílu v JESS zvýší čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí o 2,2 miliardy korun.
Provozní výsledek snížily ceny elektřiny i obchodování
Za poklesem EBITDA stály hlavně nižší realizační ceny vyrobené elektřiny a slabší výsledky obchodování a segmentu prodeje. Provozní výnosy skupiny za devět měsíců dosáhly 238,5 miliardy korun.
Pozitivně se na hospodaření projevilo především zlepšení výsledků distribuce plynu, kterou zajišťují společnosti GasNet a Gas Distribution. Vedle čistého zisku rostl také výsledek očištěný o mimořádné vlivy, rozhodující pro dividendu: dosáhl 26,3 miliardy korun, což představuje meziroční zvýšení o 19 procent.
ČEZ zvýšil výhled celoročního čistého zisku, odhad EBITDA však ponechal na 109 až 114 miliardách korun.
Za lepším výhledem čistého zisku stojí dokončený prodej 49procentního podílu ve slovenské společnosti JESS za 189 milionů eur. Tato transakce se do výsledků promítne ve čtvrtém čtvrtletí, kdy čistý zisk zvýší o 2,2 miliardy korun.
Investice míří hlavně do výroby a sítí
Předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš spojuje pokračování investičního programu se stabilním hospodařením. „Za devět měsíců jsme investovali 46 miliard korun, meziročně o pětinu více,“ uvedl.
Největší podíl investic směřoval do výroby a distribuce. Beneš označil výrobní zdroje a sítě za oblasti klíčové pro dlouhodobě bezpečné a spolehlivé dodávky energie.
Mezi významné investice patřily nákupy jaderného paliva pro jaderné elektrárny, projekt ZEVO Mělník, modernizace vodní elektrárny Orlík, fotovoltaické elektrárny a transformace českého teplárenství.
Skupina za sledované období vyrobila 38,7 TWh elektřiny, meziročně o čtyři procenta více. Z jaderných elektráren pocházelo 23,3 TWh. Výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla o šest procent na 2,5 TWh. V distribučních územích skupiny se meziročně zvýšila také spotřeba energií.
Vláda chce plnou kontrolu, ČEZ připravuje přesun části podnikání
Vedle hospodářských výsledků se ČEZ zabývá změnou uspořádání skupiny. Vláda ANO, SPD a Motoristů letos oznámila záměr získat nad společností plnou kontrolu a chce jej dokončit během nynějšího volebního období.
ČEZ v této souvislosti v létě založil dceřinou společnost ČEZ Energy. Do ní plánuje převést nevýrobní část podnikání, tedy distribuci, prodej a obchodování. Podle plánu popsaného Seznam Zprávami má výrobní část patřit státu, zatímco u ČEZ Energy se později počítá s návratem na burzu.
Analytici podle Novinek považují založení ČEZ Energy za první krok k zestátnění společnosti.































