Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin vydali ve čtvrtek po prvním třístranném jednání společnou „mírovou deklaraci“. Na okraj summitu APEC v čínském Šen-čenu přislíbili dialog o snižování jaderných rizik i spolupráci v energetice.
Schůzce předcházely tři dny intenzivní diplomacie v regionu. Představitelé několika zemí včetně Trumpa se předtím účastnili dalších summitů v Manile. V Číně amerického prezidenta na letišti přivítal Si Ťin-pching a před společným jednáním se Trump sešel zvlášť s čínským i ruským protějškem.
Pro Trumpa a Putina šlo o první osobní setkání od srpna 2025. Americký prezident ruského vůdce při přivítání označil za přítele; vztah se Si Ťin-pchingem pak popsal jako velmi zvláštní. S Putinem podle svého vyjádření vedl dlouhý rozhovor o válce na Ukrajině a čínského prezidenta vyzval, aby pomohl s jejím řešením.
Devadesátiminutové jednání přineslo čtyřbodovou deklaraci
Třístranné schůzce předsedal Si Ťin-pching. Při úvodním vystoupení vyzval k opuštění mentality studené války a prohlásil, že pozitivní vztahy mezi velmocemi nejsou otázkou volby, ale nutností. Putin zdůraznil společný zájem na ukončení války na Ukrajině a zmínil také potravinovou a energetickou bezpečnost.
Trump hovořil o zvláštní odpovědnosti tří zemí za udržování dialogu. Jejich jaderné arzenály podle něj dávají prezidentům jedinečnou možnost jednat o snížení počtu jaderných zbraní na světě. Zároveň zopakoval, že Írán nesmí získat jadernou zbraň.
Po devadesáti minutách rozhovorů prezidenti zveřejnili čtyřbodový dokument. V jaderné oblasti potvrdili zásadu, že jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést. Zavázali se také k dialogu o snižování jaderných rizik a předcházení šíření těchto zbraní.
Deklarace však neuvádí konkrétní kroky ke snížení jaderných arzenálů. Si Ťin-pching přitom ještě před společným jednáním vyzval k úplnému zákazu a zničení jaderných zbraní a k vytvoření světa bez nich.
Další část dohody se týká zvýšení výroby a dodávek rafinovaných ropných produktů ve prospěch všech zemí. Podle čínských státních médií trojice rovněž potvrdila význam stabilních energetických toků. Jak má být tento příslib uskutečněn, ale podle Al-Džazíry zůstává nejasné.
Prezidenti se dále přihlásili k reformě OSN, která má organizaci umožnit účinněji reagovat na globální výzvy. U Mezinárodního trestního soudu a podobných institucí zdůraznili, že nesmějí zneužívat svou pravomoc a mají respektovat imunity státních představitelů. Soud v Haagu přitom vydal zatykače na Putina a dalších pět ruských činitelů.
Putin po schůzce oznámil pozvání Evropanů do Moskvy
Ruský prezident následně označil rozhovor za zcela otevřený a upřímný. Podle jeho vyjádření se týkal války na Ukrajině, jaderných rizik, námořní bezpečnosti i úlohy mezinárodních institucí. Vyjádřil naději, že na něj navážou další diskuse a případně dohody.
Putin také oznámil, že Rusko diplomatickou cestou pozvalo evropské představitele do Moskvy k debatě o možné podobě jednání o ukončení války na Ukrajině. Americká strana podle něj naléhá na zapojení Evropanů. O formátu dalšího vyjednávání se má podle Putina rozhodnout až po těchto rozhovorech.
- První třístranné jednání Trumpa, Si Ťin-pchinga a Putina trvalo 90 minut.
- Společná deklarace slibuje dialog o jaderných rizicích, neobsahuje však konkrétní odzbrojovací kroky.
- Dokument zahrnuje také dodávky ropných produktů, reformu OSN a imunity státních představitelů.
- Putin oznámil pozvání evropských představitelů do Moskvy k debatě o dalších jednáních o Ukrajině.































