Premiér Andrej Babiš (ANO) chce hledat způsob, jak po zrušení poplatků financovat Českou televizi a Český rozhlas jinak než přímým příspěvkem ze státního rozpočtu. Právě s ním přitom počítá vládní návrh, který už ve Sněmovně prošel prvním čtením. Babiš v pondělí po jednání vlády uvedl, že konkrétní podobu financování chce koalice dořešit ve druhém čtení. To by se podle něj mohlo konat kolem 15. ledna. Na závazku zbavit občany i firmy povinnosti platit mediální poplatky premiér nadále trvá, konečný model jejich náhrady však zatím nepředstavil.
- Projednávaný návrh počítá s příspěvky pro ČT a ČRo z rozpočtové kapitoly ministerstva kultury.
- Přípravu nového řešení má podle premiéra zajistit ministerstvo financí.
- Babiš chce ve druhém čtení doplnit také možnost dobrovolných příspěvků.
„Modelů je víc. Můžu jen znovu potvrdit, že ani občané ani firmy poplatky platit nebudou, protože jsme to tak slíbili,“ řekl premiér na pondělní tiskové konferenci. Alternativami se má zabývat koaliční rada.
Ještě při prosazování návrhu do prvního čtení Babiš zdůrazňoval potřebu rychlého postupu. Po občanských protestech a nesouhlasu opozice však svůj postoj k tempu projednávání zmírnil. V sobotním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct označil postup při nočním hlasování za nešťastný a připustil, že kolegové mohli počkat.
Nové řešení má připravovat ministerstvo financí
Babiš uvedl, že o možnostech jednal s ministryní financí Alenou Schillerovou a lidmi z jejího resortu. Podle Seznam Zpráv patří mezi zvažované varianty zvláštní fond či agentura, přes které by peníze do veřejnoprávních médií směřovaly. Nejde však o oznámený konečný výběr.
Premiér na Nově zdůraznil předvídatelnost financování a uvedl, že by fakticky mělo jít o mandatorní, tedy povinný výdaj. Slíbil také, že jeho vláda už schválenou částku měnit nebude.
Zrušení poplatků samo o sobě neřeší, odkud peníze přijdou ani jak budou chráněny před politickými zásahy.
Pro posouzení nového modelu proto bude podstatné nejen to, zda prostředky projdou fondem nebo rozpočtovou kapitolou, ale také pravidla určování jejich výše. Samotný prostředník ještě nezaručuje předvídatelné příjmy; ty závisejí na tom, jaké povinnosti stanoví zákon.
Inspirace ze severu naráží na otázku daní
O jiném modelu než přímém napojení na rozpočet mluvil Babiš také s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Ten po schůzce zmínil premiérovu inspiraci severskými zeměmi. Ve Švédsku se příspěvek vybírá od lidí se zdanitelným příjmem, ve Finsku funguje zvláštní účelová daň Yle navázaná na osobní příjem.
Předseda SPD Tomio Okamura ovšem odmítl variantu, která by znamenala zvýšení daní českým občanům. Vedle zdroje peněz tak zůstává otevřená i otázka, jak se na něm koalice shodne.
Druhé čtení otevře prostor pro úpravy
Ve druhém čtení mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy; nejde ještě o závěrečné schválení zákona. Babiš chce v této fázi doplnit možnost dobrovolně přispívat ČT i rozhlasu, kterou nynější znění neobsahuje.
Ředitelé obou médií požadují také úpravu inflační doložky. Místo navrženého dorovnání při desetiprocentní kumulované inflaci chtějí zachovat současnou šestiprocentní hranici. Pro plánování činnosti médií je totiž důležitý nejen základní příjem, ale i způsob jeho přizpůsobování růstu cen.































