Civilizace Aquiry byla multikulturní síť komunit, která mezi lety 600 př. n. l. a 850 n. l. obývala jihozápadní Amazonii a budovala rozsáhlá obřadní centra propojená cestami. Nová studie vedená Marttim Pärssinenem z Helsinské univerzity nyní pomocí leteckého laserového skenování ukazuje, že její území zabíralo asi 183 000 kilometrů čtverečních. Výzkumníci v reprezentativně zkoumané části zaznamenali přes 400 zachovaných lokalit a z výsledků odvozují, že na počátku prvního tisíciletí mohlo v oblasti žít 1,25 až tři miliony lidí. Práci publikoval časopis Nature.
- Letecký průzkum v roce 2024 pokryl téměř 4 500 kilometrů čtverečních v brazilských státech Acre a Amazonas.
- Výzkumníci zaznamenali 432 geometrických areálů, z nichž téměř 400 věda dosud neznala.
- Na celém území Aquiry mohlo podle extrapolace existovat přes 20 000, případně až 30 000 geoglyfů.
Lidar zmapoval terén ukrytý pod korunami stromů
Klíčovým nástrojem výzkumu byl lidar, technologie vytvářející trojrozměrnou mapu povrchu pomocí laserových pulzů. Z letadla jich na každý metr čtvereční mířilo přibližně 30. Část paprsků pronikla mezerami v korunách stromů až k zemi, takže bylo možné rozpoznat příkopy, geometrické útvary a rovné cesty, které jsou při běžném pohledu z výšky skryté.
Průzkum odhalil 432 ohrazených geoglyfů. Průměrný areál zabíral tři hektary, největší známá lokalita má 50 hektarů. Příkopy bývají široké přibližně 12 metrů a hluboké až pět metrů. Podle odhadu týmu vyžadovala stavba a údržba průměrně velkého centra práci asi 300 lidí, přestože Aquiry při budování nepoužívali kovové nástroje ani zvířata.
Výsledky ukazují, že část Amazonie považovaná za téměř neobydlený původní prales mohla být po staletí intenzivně utvářenou kulturní krajinou.
Počet obyvatel vychází z extrapolace, nikoli úplného soupisu
Prozkoumaných téměř 4 500 kilometrů čtverečních představuje jen část území Aquiry. Autoři proto četnost nalezených staveb přepočítali na celou oblast a dospěli k opatrnému odhadu více než 20 000 obřadních center; horní varianta počítá až s 30 000 geoglyfy.
Na tomto základě tým odhaduje, že v době populačního vrcholu mezi lety 100 a 300 n. l. mohlo v oblasti žít 1,25 až tři miliony lidí. Území přitom tvoří méně než tři procenta širší Amazonie. To znamená, že dosavadní představy o předkolumbovském osídlení celého regionu mohou být příliš nízké; autoři připouštějí, že populace Amazonie mohla dosahovat desítek milionů.
Odhad však zůstává modelem založeným na vzorku. Michael Heckenberger z Floridské univerzity jej označil za odvážný, ale věrohodný, a upozornil, že bude nutné lépe prozkoumat sídla v okolí viditelných zemních staveb. Právě důkazy o běžném bydlení by mohly vysoké populační hodnoty dále podpořit.
Aquiry měnili les zemědělstvím i výběrem stromů
Geoglyfy zřejmě sloužily k setkávání komunit, politickému rozhodování, hostinám, rituálním tancům, hudbě, sportovním soutěžím a míčovým hrám. Obytné stavby pro několik rodin byly pravděpodobně rozptýlené v jejich okolí. Nešlo tedy o jednu říši s jediným centrem, ale o propojenou síť různých komunit.
Aquiry vypalovali bambusové porosty, aby získali půdu pro kukuřici, tykve a maniok, a odlesňovali prostor pro monumentální areály i cesty. Pěstovali a šířili také plodící dřeviny, včetně para ořechu a palmy broskvové.
Pro současný výzkum to znamená, že složení amazonského lesa nelze vždy vykládat pouze jako výsledek přírodních procesů, protože část dnešní vegetace nese stopu dlouhodobého lidského hospodaření.
Autoři studie zároveň uvádějí, že zásahy Aquiry ovlivňovaly produkci uhlíku a uhlíkovou bilanci staré Amazonie, což by podle nich měly lépe zohledňovat budoucí klimatické modely. Kamenné ruiny po civilizaci nezůstaly, protože oblast nemá vhodný stavební kámen; její rozsah proto dokládají především zemní stavby.
Pojmenování Aquiry vychází z názvu, který původní obyvatelé používali pro řeku Acre. Není známo, jakými jazyky jednotlivé komunity mluvily, jak samy sebe nazývaly ani proč jejich civilizace kolem roku 850 n. l. zřejmě rychle zanikla.
Považujete lidarové odhady za dostatečný důvod k přehodnocení obrazu předkolumbovské Amazonie, nebo by měly rozhodnout až další vykopávky?
