Mateřství je podle studie výzkumné skupiny OPIK na EHU spojeno se změnami ve zdraví výrazněji než otcovství. Autoři zkoumali souvislost rodičovství s psychickou pohodou, subjektivně vnímaným zdravím, pohybem, pitím alkoholu a kouřením a přihlíželi také k počtu a věku dětí. U žen se výsledky lišily podle rodinné situace, zatímco u mužů zůstaly sledované ukazatele prakticky stejné bez ohledu na otcovství či charakteristiky rodiny. Práce Anny Barbuscii a jejích kolegů vyšla v roce 2026 v odborném časopise Journal of Family Studies a ukázala výrazný genderový rozdíl.
- U mužů se sledované zdravotní ukazatele podle studie s otcovstvím ani charakteristikami rodiny prakticky neměnily.
- Více depresivních příznaků bylo spojeno s matkami jedináčků a matkami dospívajících dětí.
- Pravidelně cvičilo 16 % matek malých dětí oproti 30 % žen bez dětí.
Počet a věk dětí souvisely s výsledky matek
Výzkumníci u žen zaznamenali odlišný obraz než u mužů. Mateřství bylo spojeno s rozdíly ve sledovaných ukazatelích podle toho, kolik dětí ženy měly a v jakém věku děti byly. Matky jediného dítěte a matky dospívajících vykazovaly více depresivních příznaků. Ženy žijící se dvěma či více malými dětmi naopak hodnotily své zdraví lépe.
Barbuscia upozornila, že péče o malé děti obvykle vyžaduje větší fyzické úsilí, které může vést k vyšší únavě a horší kvalitě spánku. Dospívání je podle ní tradičně považováno za nejvíce stresující období pro matky i otce.
Výsledky popisují souvislosti mezi rodičovstvím a zdravím, samy o sobě však neprokazují, že mateřství jednotlivé zdravotní rozdíly přímo způsobuje.
Takové rozlišení je u zdravotního výzkumu důležité. Subjektivně vnímané zdraví, psychická pohoda a životní návyky zachycují různé stránky života a nelze je automaticky zaměňovat za lékařskou diagnózu. Studie zároveň neposkytuje podrobnější výsledky pro pití alkoholu a kouření, přestože oba návyky patřily mezi analyzované ukazatele.
Nejzřetelnější rozdíl se ukázal u pohybu
Výrazná nerovnost se objevila u pravidelného cvičení. Ženy se podle výzkumu obecně věnovaly pravidelnému pohybu méně než muži a po narození dětí se tento rozdíl dále zvětšoval.
Pravidelný pohyb uvedlo pouze 16 % matek malých dětí, zatímco mezi ženami bez dětí to bylo 30 %.
U mužů byl naopak rozdíl mezi otci a bezdětnými muži nepatrný. Barbuscia z výsledků vyvozuje, že mateřství omezuje čas, který mohou ženy věnovat péči o sebe, což se může projevit právě u fyzické aktivity.
Sdílení péče je podle autorky také zdravotní otázkou
Zjištění mohou mít význam pro rodinnou politiku i plánování zdravotních služeb. Pokud rodičovské povinnosti dopadají na čas matek a otců rozdílně, samotná opatření zaměřená na sladění práce a rodiny nemusejí podle Barbuscii stačit. Podpora by měla matkám umožnit také věnovat čas vlastnímu zdraví a pohodě.
Větší sdílení rodičovské odpovědnosti mezi ženami a muži by podle výzkumnice mohlo zmenšit pozorované nerovnosti. V praxi by to znamenalo posuzovat péči o děti nejen jako otázku zaměstnání a fungování domácnosti, ale také jako faktor spojený se zdravím pečujících osob.
Měla by rodinná politika více zohledňovat čas rodičů na péči o vlastní zdraví? Podělte se o svůj názor.































