Šanghajská lékařská fakulta Shanghai Jiao Tong University v neděli oznámila, že prověřuje zprávy o úmrtí šestileté dívky po experimentu s genovou editací. Dítě vystupující pod pseudonymem Mei zemřelo loni přibližně týden poté, co dostalo spinální infuzi bilionů virů navržených tak, aby pronikly do mozku. Společné šetření časopisu Science a projektu Retraction Watch ve čtvrtek uvedlo, že úmrtí nebylo zveřejněno v následné vědecké práci. Univerzita nyní vytvořila zvláštní pracovní skupinu, která má případ komplexně prošetřit. Výzkum vedl neurovědec Zilong Qiu.
- Šestiletá Mei zemřela přibližně týden po podání experimentální léčby.
- Její rodiče podle zveřejněného šetření zaplatili na financování experimentu více než 800 000 dolarů.
- Univerzita ustavila zvláštní pracovní skupinu a slíbila postup podle výsledků vyšetřování.
Škola slibuje vyšetřování i „vážné kroky“
Univerzita ve svém prohlášení uvedla, že záležitosti „přikládá velký význam“ a nařídila komplexní vyšetřování. Současně zdůraznila, že odmítá medicínský výzkum porušující vědeckou etiku a pravidla výzkumné práce.
Podle školy budou na základě závěrů vyšetřování přijaty „vážné kroky“.
Taková formulace zatím nepředjímá, zda léčba úmrtí způsobila ani zda se výzkumníci dopustili pochybení. Časová návaznost sama o sobě příčinnou souvislost neprokazuje; právě proto bude důležité posouzení léčebného postupu, informovaného souhlasu i následného zveřejnění výsledků.
Rodiče podle reportáže neznali rizika dostatečně
Experimentální genová terapie měla napravit vzácnou genetickou poruchu, která u dívky vedla k opožděnému rozvoji poznávacích schopností. Qiu chtěl podle reportáže nabídnout první genovou léčbu na světě zaměřenou přímo na mozek: jejím cílem bylo přepsat mutovaný gen v neuronech tak, aby tělo mohlo vytvářet životně důležitou bílkovinu.
Viry mohou v genové terapii sloužit jako nosiče, které dopraví genetický materiál do cílových buněk. U experimentální léčby je proto zásadní nejen vyhodnocení možného účinku, ale také srozumitelné vysvětlení známých i nejistých rizik pacientovi nebo jeho zákonným zástupcům.
Science a Retraction Watch uvedly, že rodiče Mei nebyli o rizicích dostatečně informováni, přestože na experiment poskytli více než 800 000 dolarů.
Pokud by se tento závěr potvrdil, znamenalo by to problém přesahující samotný medicínský výsledek. Informovaný souhlas má rodinám umožnit rozhodnout se na základě pochopení přínosů, rizik a nejistot, nikoli pouze formálně stvrdit účast ve výzkumu.
Nezveřejněné úmrtí otevírá otázku vědecké transparentnosti
Qiu později publikoval v časopise Nature práci o souvisejících pokusech na zvířatech, v níž se o Mei nezmínil. Spor se tak netýká pouze provedení genové editace, ale také toho, zda vědecká komunikace poskytla dostatek informací k nezávislému posouzení výzkumu.
Transparentní zveřejňování závažných událostí je důležité pro další výzkumníky, etické komise i pacienty, kteří zvažují účast v podobných experimentech. Pro instituce mimo Čínu včetně českých pracovišť je případ relevantní jako připomínka, že důvěra v genovou terapii závisí také na kontrole, informovaném souhlasu a otevřeném popisu výsledků.
Případ zároveň navazuje na debatu vyvolanou skandálem z roku 2018, kdy čínský biofyzik He Jiankui tajně vytvořil geneticky upravené děti. Nynější vyšetřování podle zdrojové zprávy představuje další komplikaci pro čínskou snahu soupeřit se Spojenými státy v biotechnologiích.
