V australském Novém Jižním Walesu se ukázalo, jak výrazně může nepřesná vegetační mapa zkreslit obraz chráněné krajiny. Vědci v roklích oblasti Greater Blue Mountains objevili deštné lesy, které jsou v oficiálních podkladech většinou vedeny jako eukalyptové porosty. Studie vedená ekologem Elim Bendallem z Western Sydney University spojila podrobné modelování terénu a korun stromů s terénními průzkumy v regionu Hawkesbury. Výsledky zveřejnil v roce 2026 časopis Vegetation Classification and Survey a mají posloužit při aktualizaci map Nového Jižního Walesu.
- Více než 90 procent deštného lesa ve zkoumaném území je podle studie pravděpodobně nesprávně klasifikováno.
- Skutečná rozloha těchto porostů může být třikrát až čtyřikrát větší, než uvádí státní vegetační mapa.
- Výzkumníci popsali dva typy deštného lesa, které dosud nebyly v Novém Jižním Walesu rozpoznány.
Oficiální mapa rozsah lesů výrazně podhodnocuje
Podle výzkumu je více než 90 procent deštného lesa v hodnocené části regionu zřejmě vedeno jako eukalyptový les. Modely založené na tvaru terénu a struktuře korun zároveň ukázaly, že plocha deštných porostů je třikrát až čtyřikrát větší než ve státní mapě typů vegetace.
Nejde tedy o nově vzniklé lesy, ale o porosty, jejichž skutečný charakter dosavadní oficiální klasifikace nezachytila.
Vegetační mapy rozdělují krajinu podle charakteristických rostlinných společenstev a slouží jako podklad pro péči o území. Přesnější zařazení má proto praktický význam: správcům by umožnilo odlišit na oheň citlivý deštný les od okolních eukalyptových porostů a přizpůsobit tomu plánování zásahů.
Dva rozpoznané typy ukrývají staré rostlinné linie
Studie nově vymezila společenstva nazvaná Hawkesbury Warm Sheltered Gully Rainforest a Hawkesbury Subtropical-Dry Bench Rainforest. Podle autorů obsahují rostlinné linie spojené s Gondwanou, které existovaly již před více než 180 miliony let. Rostou v nich také regionálně vzácné druhy a porosty se vyznačují vysokou rostlinnou rozmanitostí.
Označení gondwanské linie odkazuje na velmi starou evoluční historii rostlin spojenou s někdejším jižním superkontinentem Gondwana. V tomto případě proto nové mapování nepřináší jen přesnější hranice porostů, ale také lepší obraz o tom, kde se dochovala specifická společenstva s dávným původem.
V roklích vědci zaznamenali rovněž početné, dříve neznámé populace kriticky ohroženého stromu Rhodamnia rubescens, anglicky označovaného jako scrub turpentine nebo brown malletwood. Jde o malý až středně velký deštný strom.
Citlivost na oheň mění požadavky na správu území
U řady zkoumaných lokalit neexistuje záznam o požáru. To samo o sobě nedokládá, že tam nikdy nehořelo, pro plánování ochrany je však podstatná především citlivost popsaných společenstev. Bendall upozornil, že tyto deštné lesy na oheň nereagují dobře a po požáru by ztratily část své složitosti i schopnosti podporovat bohatou biologickou rozmanitost.
Správná klasifikace tak může rozhodovat o tom, zda bude při péči o okolní krajinu zohledněn odlišný vztah deštných a eukalyptových lesů k ohni.
Autoři doporučují urychleně aktualizovat vegetační mapy a posílit ochranu nově rozpoznaných společenstev před požáry, suchem a dalšími lidskými vlivy. Oblast Greater Blue Mountains je zapsána na seznamu světového dědictví a australská vláda ji uvádí jako prioritní území v akčním plánu pro ohrožené druhy.
Měly by se při plánování ochrany přírody rychleji promítat nové vědecké mapy do oficiálních podkladů? Podělte se o svůj názor.
