Pro české čtenáře je zásadní, že výsledky nelze automaticky vztahovat na ženy v Česku ani na obyvatele asijských zemí: analýza se týká Američanek asijského původu a vychází z údajů ve Spojených státech. Přesto upozorňuje na důležitý problém při sledování zdraví různorodých komunit. Tým vedený Kalifornskou univerzitou v San Francisku (UCSF) zjistil, že výskyt invazivní rakoviny prsu v téměř každé zkoumané asijskoamerické etnické skupině rostl o více než tři procenta ročně. UCSF o výsledcích informovala 19. srpna 2026; studie vyšla v časopise JAMA Network Open.
- Výzkumníci analyzovali přibližně 150 tisíc případů invazivní rakoviny prsu diagnostikovaných v letech 2000 až 2022.
- Růst byl zvlášť patrný u žen mladších 50 let a u pokročilých či některých agresivních forem onemocnění.
- U čínských Američanek přibývalo mezi lety 2017 a 2022 případů triple-negativního karcinomu o více než šest procent ročně.
- Autoři zatím nevědí, co rychlé zvyšování výskytu způsobuje.
Rozdíly mezi komunitami zpochybňují společnou kategorii
Data pocházela z programu Surveillance, Epidemiology, and End Results (SEER) amerického Národního onkologického institutu. Analýza zahrnula devět konkrétních asijskoamerických, havajských a tichomořských populací ve 14 státech, kde dohromady žijí přibližně dvě třetiny americké populace spadající do těchto skupin.
Nejvyšší tempo růstu vědci zaznamenali mimo jiné u čínských a vietnamských Američanek. U původních obyvatelek Havaje, které již patří v USA mezi skupiny s vysokým výskytem rakoviny prsu, se incidence zvyšovala přibližně o jedno procento za rok.
Výsledky ukazují, že souhrnná statistická kategorie může zakrýt podstatné rozdíly mezi jednotlivými komunitami.
To je relevantní i pro interpretaci zdravotních statistik v Česku: široce vymezený původ sám o sobě nevypovídá, zda mají všechny zahrnuté skupiny stejný vývoj rizika. Americká čísla však neumožňují určit výskyt rakoviny prsu mezi ženami asijského původu žijícími v českém prostředí.
Růst pokročilých nádorů nelze vysvětlit jen screeningem
Asijskoamerické ženy s výjimkou původních obyvatelek Havaje měly historicky nižší výskyt rakoviny prsu než nehispánské bělošky. Rozdíl se ale podle studie zmenšuje. V roce 2022 už byla incidence mezi asijskoamerickými ženami mladšími 50 let srovnatelná s běloškami stejného věku.
Autoři nepovažují častější screening za dostatečné vysvětlení. Screening obvykle zachytí více nádorů v časnější fázi, zatímco nejrychlejší nárůst v analyzovaných datech nastal u onemocnění, které se již rozšířilo. Pozornost vyvolal také triple-negativní karcinom prsu, označovaný za nejagresivnější podtyp: mezi čínskými Američankami jeho výskyt v období 2017 až 2022 rostl o více než šest procent ročně.
Protože přibývaly také pokročilé a agresivní nádory, samotné častější vyšetřování podle výzkumníků pozorovaný trend nevysvětluje.
Příčinu statistický vývoj sám neprokazuje
Výzkumný tým uvádí jako možné příspěvky změny reprodukčních vzorců, jídelníčku a dalších prvků životního stylu. Tyto faktory však podle něj celý pozorovaný vývoj nevysvětlují a další rizika mohou zůstávat neodhalená.
Jde o analýzu populačních registrů, která popisuje vývoj incidence, ale sama nemůže prokázat příčinu a následek. Z čísel tedy nelze vyvodit, že konkrétní faktor rychlejší růst způsobil, ani je použít k určení individuálního rizika jednotlivé ženy.
Další odpovědi mají hledat projekty CRANE a ASPIRE působící při UCSF. Autoři současně zdůrazňují potřebu kulturně přizpůsobeného vzdělávání, screeningu a včasné následné péče pro jednotlivé asijskoamerické, havajské a tichomořské komunity.
Měly by zdravotní statistiky důsledněji rozlišovat konkrétní komunity místo jejich spojování do širokých kategorií? Podělte se o svůj pohled.
