Více než 135 milionů lidí v Evropě mělo ve čtvrtek čelit teplotám nad 35 stupňů Celsia, protože nová vlna veder zesílila zejména ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii. Ještě širší část kontinentu pocítila teploty přesahující 30 stupňů: podle analýzy agentury AFP se to mělo týkat přibližně 340 milionů lidí, tedy téměř tří z pěti evropských obyvatel mimo Turecko. Francie naměřila až 42,5 stupně, Londýn 38,1 stupně a vedra dál zvyšovala tlak na zdravotnictví i hasiče.
- Teplotám nad 35 stupňů Celsia mělo čelit více než 135 milionů lidí v Evropě.
- Ve francouzském Châteaumeillantu naměřili ve čtvrtek 42,5 stupně Celsia.
- Londýnských 38,1 stupně znamenalo nejteplejší britský den roku a pátý nejteplejší den v historii měření v zemi.
- V Itálii měla podobná vedra zasáhnout 29 milionů lidí a ve Španělsku přibližně 25 milionů.
Teploty nad 30 stupňů měly během jediného dne zasáhnout přibližně 340 milionů Evropanů mimo Turecko.
Francie překročila 42 stupňů, Paříž dosáhla 38
Nejvyšší čtvrteční údaj oznámila francouzská meteorologická služba Météo-France. V Châteaumeillantu ve střední části země teplota vystoupila na 42,5 stupně Celsia, zatímco v Paříži dosáhla 38 stupňů. Pro velkou část Francie platila výstraha před vlnou veder.
V Itálii měly podobné teploty ovlivnit 29 milionů lidí, především na západním pobřeží, v Pádské nížině, na jihu země a na ostrovech. Ve Španělsku se vedra týkala zhruba 25 milionů obyvatel; meteorologická agentura Aemet naměřila ve středních oblastech země 37 stupňů.
Británie zaznamenala nejteplejší den letošního roku. V londýnských botanických zahradách Kew Gardens bylo 38,1 stupně Celsia, což podle meteorologické služby Met Office představovalo zároveň pátý nejteplejší den v britské historii měření. Nejméně 36 stupňů ukázaly teploměry na 40 místech ve střední a jižní Anglii.
Britské nemocnice hlásí úpaly i kolapsy personálu
Royal College of Nursing uvedla, že zdravotní sestry v nedostatečně chlazených nemocnicích kolabovaly z vyčerpání horkem. Pracovník britské Národní zdravotní služby Bailey Williamson agentuře AFP řekl, že nemocnice zaznamenaly více případů úpalu a NHS měla potíže situaci zvládat.
Pro zdravotnická zařízení to znamená dvojí zátěž: horko zvyšuje počet pacientů s obtížemi a současně zhoršuje pracovní podmínky personálu i pobyt již hospitalizovaných lidí. Dopad je výraznější v budovách bez dostatečného chlazení.
Vlna veder tak není pouze meteorologickou událostí, ale také testem připravenosti nemocnic, měst a další infrastruktury na dlouhá období vysokých teplot.
Výpočet může podhodnocovat dopad ve městech
Odhad počtu zasažených obyvatel vznikl propojením populační hustoty s předpovědním modelem německé meteorologické služby DWD a projekcemi populace pro rok 2025 od Společného výzkumného střediska. Za zasaženého byl považován každý, v jehož místě model během dne předpokládal překročení hranice 30 nebo 35 stupňů.
Model má rozlišení přibližně 6,5 kilometru, a proto nedokáže plně zachytit městské tepelné ostrovy, kdy zastavěné oblasti bývají teplejší než okolní venkov. Organizace Klimadashboard proto upozornila, že počet lidí vystavených vysokým teplotám v hustě obydlených městech může být podhodnocený. To je podstatné i pro obyvatele dalších evropských měst: samotná regionální předpověď nemusí přesně vystihnout podmínky v ulicích a husté zástavbě.
Vedra provázejí požáry a dlouhodobé oteplování Evropy
V severním Řecku byly kvůli lesnímu požáru loděmi evakuovány stovky turistů ze dvou letovisek. V anglickém regionu West Midlands hasiči bojovali s požáry, které za podmínek sucha poškodily domy.
Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a vědci spojují stále teplejší a častější vlny veder s klimatickou změnou způsobenou lidskou činností. Opakovaná vedra a sucho během léta podpořily vznik požárů a byly spojovány s tisíci úmrtí. Současná epizoda proto zapadá do širšího problému: místa a instituce, které nejsou na vysoké teploty vybavené, budou při podobných vlnách čelit většímu provoznímu a zdravotnímu tlaku.
